Menu Zavřít
Více Zavřít
Rozhovory

Pocity po první brance na mistrovství jsou nepopsatelné, zářila Kateřina Držmíšková

4. 6. 2017 | Johan Čáp
České hráčky podruhé za sebou nepoznaly na pardubickém mistrovství přemožitele, podruhé v řadě navíc neinkasovaly. Italky kromě úvodu první třetiny prakticky českým puškám nekladly odpor. Na vítězství 7:0 se nemalou měrou podílela i mladá obránkyně Kateřina Držmíšková, která si vstřelila v 17 letech první branku na mistrovství světa v kariéře. Kmenová hráčka České Třebové si navíc připsala i asistenci na brance Kateřiny Němcově, čímž jen podtrhla svůj parádní večer.
 

Co jste od Italek před utkáním vlastně přesně očekávaly?
Před zápasem jsme si jasně řekly, že chceme jednoznačně vyhrát. S jinou variantou jsme de facto ani nepočítaly, a to i přes to, že jsme věděly, jak to bývá nepříjemný soupeř.

V 17 letech jste dala první branku na mistrovství světa. Jaké jsou bezprostřední pocity?
Fantastické, nepopsatelné. Hraji hokejbal za Českou Třebovou, takže v tomto ohledu je tam ještě přidaná hodnota, že to bylo prakticky na domácí půdě. Byl to opravdu úžasný zápas.

Soupeřky hrály dost fyzicky náročný styl hry, s množstvím souboj. Jak pro vás bylo těžké se s tím vypořádat?
Náročné. Trenéři nám hlavně radili, abychom se nenechaly znervóznit. Je to v tomto ohledu těžké, abychom vytrvaly v naší hře a zachovaly chladnou hlavu, ale dle mého názoru se nám to podařilo.

První třetinu vás Italky dostaly pod tlak, byl to nedostatek motivace?
Na hřišti jsme si podle mě spíš nerozuměly, komunikace nebyla ze začátku moc dobrá. V našich zápasech už je to ale celkem tradiční, než se sehrajeme, nějakou dobu to trvá. Díkybohu si to v tomto zápase sedlo celkem rychle a neinkasovaly jsme.

Před dvěma lety v Zugu jste se stejným soupeřem remizovaly. Čekaly jste teď takto klidný průběh?
Nevěděla jsem moc přesně, jak jsou na tom s kvalitou. Nikdy jsem proti nim nehrála, ale že budou nepříjemní, to se určitě před zápasem zmiňovalo. Ze začátku to celkem potvrzovaly, ale naštěstí jsme to ustály a důležitá výhra je naše.

Už jste zmínila, že jste v Pardubicích skoro doma. Měla jste v publiku vlastní fanclub?
Dá se to tak prakticky říci. (smích) Kromě rodičů přijeli i spoluhráči z České Třebové. Jsem hrozně ráda, že mě moji blízci viděli naživo. Navíc při tom, když jsem dala první branku.

Odehrály jste druhý zápas ve dvou dnech. Začínáte pociťovat únavu?
Únava tam samozřejmě je. Já si na to ještě navíc musím zvykat, s reprezentací jsem tohle zatím nezažila. Ale musíme to tak vzít, jak to je, bude to v tomto ohledu v průběhu týdne jen horší a horší.

I v tomto zápase jste měly velkou podporu z hlediště, pomáhá vám to na hřišti?
Samozřejmě! Nikdy jsem před tolika lidmi nehrála. Ta elektrizující atmosféra mě opravdu nabíjí, dává mi to několik procent výkonu navíc.